Slovensko 2016
Slovensko 2016
28.7. – 6.8.2016, účast Petr Bittner, Jan Kutý, David Lein
Čtvrtek
Po přejezdu jsme odpoledne stihli navštívit melafyrový lom Sološnica. Na druhém patře lomu jsme našli pouze drobné úlomky mandlí s kalcitem, ale o patro níž byla znát sběratelská činnost na starší stěně a v okolí jsme posbírali pár celých mandlí. Obávám se, že budou také kalcitové, ale necháme se překvapit. Kromě toho jsme našli již jen úlomek horniny s drobnými krystaly kalcitu.
Pátek
První lokalitou byl nedaleký lom Lošonec. Bohužel s nálezy to tam bylo ještě horší než na Sološnici. Našli jsme tři zlomky mandlí s výplní chalcedon / kalcit / křemen a vzal jsem si tam kus žiloviny v 10 cm probarvené chloritem. Vedoucí lomu však měl v kanceláři docela slušné ukázky zdejších mandlí i s achátovou kresbou. Potvrdil nám však, že podobné nálezy jsou zde velmi vzácné. Pokračovali jsme do Banské Belé. Jiné roky jsme chodili do lůmku nad kostelem nad vsí zprava, ale je to tam dost terénní, tak jsme to letos zkusili zleva. Po krátké cestě jsme narazili na cedule „soukromý pozemek, vstup zakázán“. Zepředu se však ozývaly rány kladivem do skály, tak jsme pokračovali – až do nově otevřeného lůmku, kde jeho majitel dobýval agregáty krystalů křemene a křišťálu. Přivítal nás jako kolegy velmi ochotně, ale s tím, že co najdeme či vytlučeme, budeme muset zaplatit. Ale že o ceně se vždy domluvil. Každý jsme si pár kousků našli a vybrali a obchod uzavřeli. Pokud by někoho zajímala možnost buď zakoupení zdejších křemenů a křišťálů (občas i žezlových), nebo i jejich legální kopání v lůmku, lze se domluvit s panem Norbertem Hesounem na e-mailu noro.hesoun (zavináč) gmail (tečka) com.
Sobota
Začali jsme na lokalitě Povrazník. Oproti minulé návštěvě se opět začalo kopat na původním, bagrem zahrnutém místě, zatímco minule rozkopaná partie o pár desítek metrů níže byla zarostlá a zjevně alespoň dva roky netknutá. Nebyl ovšem otevřen žádný výkop, vše bylo zasypáno, a vzhledem k tomu, že nejsme žádní velcí kopáči, jsme opět paběrkovali po povrchu. Petr našel jeden slušnější kousek, jinak to byly samé střípky. Pokračovali jsme na Ľubietovou. Lokalita je obcí nově upravena, jsou tam naučné chodníky, spousta informačních cedulí a čelo haldy na Podlipě je obehnáno suchou zídkou, se studnou sbírající vodu z hald. Na pohled a pro turisty je to velmi pěkně udělané, pro mineralogy to však znamená, že již nebude žádný čerstvý materiál z průběžného odtěžování čela haldy. My jsme však letos stejně nemířili na známou haldu na Podlipě, ale na haldu Reiner na druhé straně vrchu. I k ní vede naučná stezka a vzhledem k tomu, že není ze silnice viditelná a je méně mineralogicky známá, se mi zdálo, že nálezy na ní jsou o poznání lepší, než pamatuji na Podlipě. Nic super mimořádného, ale pár pěkných vzorků jsem nasbíral.
Neděle
Oproti Čechám, kde do lomu povolují návštěvy výhradně mimo provozní dobu o víkendech, na Slovensku povolují vstup přesně opačně, pouze v provozní době. Vzhledem k tomu, že do dalšího lomu jsme mohli až v pondělí, vyvstala otázka, co s načatou nedělí. Věnovali jsme ji tedy Nízkým Tatrám. Naplánovali jsme výjezd lanovkou na Chopok, přechod přes Ďumbier na chatu generála Štefánika, do sedla pod Ďumbierem na pinky s azuritem a stejnou cestou zpět. Plán však narušil déšť a bouřka, které nás chytli přesně na Ďumbieru. Spolu s davem dalších zmoklých slepic jsme se marně snažili něco usušit v chatě generála Štefánika, ale po hodině a půl čekání na konec deště jsme vyrazili zpět stejně mokří, jak jsme na chatu dorazili. Jediný zkušený horal David měl nepromokavou bundu.
Pondělí
Prvním lomem byla Malužiná. Opět jsme marně pátrali po peckách v melafyru, ale jediné, co jsme nasbírali, byla růžová barytová žilovina. Přejeli jsme do lomu Dubina ve vrchu Kvetnice u Popradu. Zde jsme již poměrně hojně pecek našli a některé vypadají slibně. Uvidíme, až je rozřežeme. Vzal jsem si i drobnou ukázku malachitového povlaku z měďnaté mineralizace, která se v tomto lomu také nachází.
Úterý
Začali jsme lomem Maglovec u Vyšné Šebastové. Na třetí etáži, kam nás vedoucí lomu nasměroval, bylo v čerstvém rozvalu množství dutin a puklin s karbonáty. Převažoval kalcit a chabazit. Nalezené krystaly chabazitu dosahovaly velikosti maximálně do pěti milimetrů, byly však poměrně čisté, bílé, až průsvitné. Menší množství této karbonátové mineralizace se dalo zastihnout i na sousedící druhé a třetí etáži, na první a páté jsme nenašli v podstatě nic. Pokračovali jsme na Zlatou Baňu. Zjistili jsme, že antimonová halda leží o cca 500 metrů dále, než uvádí GPS souřadnice v knize Drahokamy kolem nás od Vlastimila Toegla, ale vede k ní naučná stezka a samotná lokalita je vyznačena informační tabulí. V okolí je několik mělčích výkopů, ale hledání znesnadňuje šero způsobené poměrně hustým krytem lesa. Nekopali jsme, Petr a David popaběrkovali několik drobných vzorků s antimonitem.
Středa
První lokalitou byla Šimonka, halda Dubnických opálových baní. Pokračovali jsme hrabáním v nedávno založeném výkopu v levém boku haldy. Samozřejmě jsme hledali v již patrně i vícekrát překopaném materiálu, neboť se časem objevovaly kusy igelitů, PET lahev atp. Našli jsme poměrně dost zlomků a drobných žilek mléčného opálu, Petr našel vzorek s nepříliš kvalitním drahým opálem pouze s modrými odstíny a David typický drahý opál, ale pouze střípek. Odtud jsme se v očekávání větších výkopových prací přemístili na lokalitu masového opálu nad obcí Herľany. Při minulé návštěvě jsme mohli jen paběrkovat drobné kousky na povrchu a dělali jsme si zálusk na větší vzorky. K našemu překvapení byly na místě dvě větší jámy a velké kusy se válely okolo v hojném počtu. Po průzkumu výkopů jsme zjistili, že v obou jsou obnažené primární žíly, takže jsme vydobyli i pár kousků z tohoto dosud nedotčeného zdroje. Celkem bezpracně si každý odnesl plnou tašku pěkných vzorků.
Čtvrtek
Začali jsme návštěvou lomu v Dargovském průsmyku. Původně jsme byli zklamáni, neboť materiál s bohatým výskytem světle hnědého opálu byl odtěžen a nacházeli jsme jen zlomky v rozježděném štěrku. O patro výš jsme však objevili ze stěny vypadlou a rozbitou hlízu o průměru cca 35 cm, kterou jsme si rozdělili. Následně jsme objevili i asi 20 cm širokou žílu opálu, která však byla poměrně do hloubky odsekána. Pod ní se však opět dalo pár drobných kousků posbírat. Mistr, který byl na první etáži u nakladače, nám pak ukázal jednu hlízu opálu ležící bokem. Měla asi metr a půl v průměru :-). Na povrchu však byl opál poměrně nekvalitní a „dovnitř“ jsem se nedostal ani s naší ubohou paličkou, ani s pomocí nakladače, kterým nám několikrát balvan zvedli do výšky a spustili na jiný. Tak kdyby někdo chtěl zhruba dvoutunový opál, tak tam stále leží. Pokračovali jsme pak do lomu Slanec, proslulého zejména ledvinitými opály. Nejhojnější výskyt modrých nátekovitých a ledvinitých opálů byl na druhé etáži, hned na začátku vlevo, ve starším suťovišti. V novém odstřelu o kus dál byl řidší, ale zato často společně s velmi pěkně žlutě zabarveným kalcitem. Poměrně hojný byl i na třetí etáži, tam však byl evidentně dost vysbírán, neboť se tam již déle nestřílelo. V lomu jsme strávili značnou část dne a odešli jsme s velkým množstvím krásných vzorků. K večeru jsme navštívili ještě nedalekou lokalitu Byšta, s výkopy v břehu potoka. Nálezy ledvinitého chalcedonu bez kopání na povrchu jsou řídké, všechny vzorky jsou bělavé a nenašli jsme ani úlomky namodralého chalcedonu podobného těm ze Slance, takže soudím, že v současnosti je tam jeho výskyt nepravděpodobný. Velmi hojné jsou zvláštní místní „pecky“, s ledvinitým hrbolatým povrchem. Našli jsme značné množství těchto pecek rozbitých, což nás překvapilo, že místní kopáči je na místě rozbijí, místo aby je vzali domů na rozříznutí. Některé rozbité kusy měly uvnitř dutinu s nahnědlým ledvinitým chalcedonem. Nasbírali jsme asi dvě tašky nerozbitých pecek a zkusíme to rozřezat, i když asi naprostá většina z nich bude nepoužitelná.
Pátek
Započali jsme na lokalitě Krásnohorské Podhradie. Chtěli jsme najít staré haldy s ledvinitými agregáty limonitu. Terén tam je úplně šílený. Více zarostlé kopřivami, ostružiním, šípky, hlohy a trnkami to již být nemohlo. Co má trny a žahadla, to tam rostlo. Terén zcela neprostupný. Našli jsme i starší lůmek, ve kterém byl vstup do štol a několik propadů, ale limonitový balvan jen jeden nevalné kvality. David si jeden dokumentační vzorek odnesl. Pokračovali jsme na staré haldy v Rožňavském Bystrém. Objevili jsme jak haldu u štoly Artúr-Terézia, tak mnohem větší odvaly na lokalitě Mních, ale jediné, co se nám podařilo najít, bylo bohaté množství sideritové žiloviny. Některé kousky měly zajímavé zabarvení, tak jsem si je odnesl, ale po místním goethitu ani památky. Prostě jsme nenašli to správné místo. Závěr dne byl na lokalitě Mútnik. Těšili jsme se na bohaté nálezy chalkopyritu v bílém dolomitu a já jsem zejména chtěl najít kobaltin, o kterém jsme minule ani nevěděli. Bohužel jsme byli zklamáni. Bohatá zlatá horečka z minulé návštěvy se neopakovala. Tentokrát bylo chalkopyritu v dolomitové surovině poskrovnu, byť byly častější různé náběhové barvy do modra a do zelena. Ani dvouhodinové pečlivé přebírání každého kousku mi nepomohlo k nálezu kobaltinu. Až jeden místní dělník nás poslal ještě na jednu vzdálenější skládku materiálu. Zpočátku to o moc nadějněji nevypadalo, chalkopyritu tam bylo ještě méně. Na jednom betonovém podstavci jsem však našel „výstavku“ asi třiceti kousků chalkopyritu a k mé velké radosti byl skoro v každém i kobaltin, byť ve špičkách do dvou milimetrů.
Sobota
Prvním lomem na sobotním menu byl již neprovozovaný lom Klenovec. Moc jsme si od něj neslibovali, ale David našel přímo v cestě velký krystal křišťálu, porostlý šupinkami chloritu. Pokud přijdeme na to, čím chlorit odstranit, bude to velmi pěkná ukázka. Dalším v pořadí byl lom Veľké Dravce. Oproti minulé návštěvě byly ukázky v lomu výrazně lepší i lépe dobytelné. Petrovi se podařil výjimečný nález dutiny, ve které bílé kuličky kalcitu přecházely do modré barvy. S tím jsme se z tohoto lomu ještě nesetkali, kalcity zde jsou v barvách od bílé přes nažloutlé, růžové, až téměř červené barvy. Tato výjimečná ukázka však byla, jak říkám, v asimetrickém balvanu (asi metr na metr). Petr jej proto pouze nafotil. Když se ani přes upozornění, že staří baníci jen pomocí dláta a kladívka vyhloubili celé štoly, neměl k činu, tak jsem si řekl, že starej jsem dost a baník už skoro taky, vzal jsem naši tříkilovku a pustil se do díla. Byla to fuška, ale dutinu jsem osekal asi na třicetikilový balvánek. Ten jsem doma ořízl diamantovým kotoučem ve flexe a již zdobí mou sbírku. Petr si však vymínil, že u něj bude cedulka, že jej našel on a že ho po mě zdědí. To mu rád splním :-). Poslední lokalitou soboty a celé akce byl lom Šiatorská Bukovinka. Po zkušenostech z minulé návštěvy jsme se rovnou hrnuli na druhou etáž, kde byl i čerstvý odstřel. Materiál byl však velmi zvětralý a rozpadavý a najít slušnější vzorek se nám nepovedlo. Naopak jsme tentokrát uspěli ve skrovnějších zbytcích po odstřelu na první etáži, kde se povedlo najít pár dobrých vzorků epistilbitu a skolecitu.
Lom Sološnica, foto David Lein
Epidot 10×6 cm, Sološnica, foto David Lein
Kalcit 15×9 cm, lom Sološnica, foto David Lein
Lom Lošonec, foto Jan Kutý
Achát z lomu Lošonec na polici u vedoucího lomu, foto Jan Kutý
Epidot, Lošonec, 10×9 cm, foto David Lein
Mandlička z Lošonce 5×5 cm, foto David Lein
Noro Hesoun v díře svého lůmku, Banská Belá, foto David Lein
Takzvaný zlaťák ze sbírky Noro Hesouna, foto David Lein
Když jsme odjížděli z lůmku Banská Belá, všiml si David, že máme v pneumatice krystal. Foto David Lein
Pořídil jsem si jednoho menšího zlaťáka (7×3 cm), foto David Lein
Křišťál 12×6 cm, Banská Belá, foto David Lein
Lokalita Povrazník, foto Jan Kutý
Dřevitý opál 12×3 cm, foto David Lein
Lubietová, Podlipa, foto Jan Kutý
Lubietová, Reiner, foto David Lein
Malachit 5×5 cm, Reiner, foto David Lein
Malachit 7×5 cm, Reiner, foto David Lein
Malachit 7×4 cm, Reiner, foto David Lein
Nízké Tatry, foto Jan Kutý
Lom Malužiná, foto David Lein
Zajímavá hornina s živcem, lom Malužiná, foto Jan Kutý
Barytová žilovina v lomu Malužiná, foto Jan Kutý
Hornina se živcem 10×8 cm, lom Malužiná, foto David Lein
Baryt 10x5 cm, lom Malužiná, foto David Lein
Achátek 7×5 cm lom Dubina, foto David Lein
Malachit 6×4 cm, lom Dubina, foto David Lein
Lom Maglovec, foto David Lein
Zeolity v lomu Maglovec, foto David Lein
Kalcit 7x6 cm, lom Maglovec, foto David Lein
Kalcit 17x13 cm, lom Maglovec, foto David Lein
Kalcit 13x8 cm, lom Maglovec, foto David Lein
Zlatá Baňa, foto David Lein
Drobné výkopy Zlatá Baňa, foto Jan Kutý
Dubník, Šimonka, foto David Lein
Hrabošení na Šimonce, foto David Lein
Dubník vstup do štoly Šimonka, foto David Lein
Střípek jemně mléčného opálu, 2×2 cm, Dubník – Šimonka, foto David Lein
Herlany, foto Jan Kutý
Opálový kusanec, Herlany, foto Jan Kutý
Opál 8×5 cm, Herlany, foto David Lein
Skvěle vybarvený opál, 10×6 cm, Herlany, foto David Lein
Lom Dargov, foto Jan Kutý
Opálek v lomu Dargov, foto Jan Kutý
Ani nakladač s ním nic nesvedl, foto David Lein
Natož já s palicí, foto David Lein
Žíla opálu v lomu Dargov, foto David Lein
Typický opál 6x4 cm, Dargov, foto David Lein
Kalcit na chalcedonu, lom Slanec, foto David Lein
Další kalcit, foto David Lein
A jiný kalcit, foto David Lein
Kalcit v detailu, foto David Lein
A ještě větší detail, foto David Lein
Jiný kalcit na jiném chalcedonu, foto David Lein
Z blízka, foto David Lein
Chalcedon 18x6 cm, lom Slanec, foto David Lein
Kalcit 15x8 cm, lom Slanec, foto David Lein
Chalcedon 13x10 cm, lom Slanec, foto David Lein
Chalcedon a kalcit, destička 7x8 cm, lom Slanec, foto David Lein
Lokalita Byšta, foto David Lein
Chalcedon Byšta, foto David Lein
Typická chalcedeonová pecka 7x6 cm, Byšta, foto David Lein
Chalcedon 8x7 cm, Byšta, foto David Lein
Chalcedon v pecce 6x5 cm, Byšta, foto David Lein
Vstup do štol Krásnohorské Podhradie, foto Jan Kutý
Rožňavské Bystré, štola Artur-Terezia, foto Jan Kutý
Rožňavské Bystré, odval Mních, foto Jan Kutý
Balvan sideritu Rožňavské Bystré, Mních, foto Jan Kutý
Siderit 14x7 cm, Mních, foto David Lein
Hromádka s chalkopyrity, skoro v každém i kobaltin, na Mútniku, foto Jan Kutý
Chalkopyrit 9x5 cm, Mútnik, foto David Lein
Krystaly kobaltinu, výřez 1 cm, foto Jan Kutý
Starý lom Klenovec, foto Jan Kutý
Křemen 9x6 cm Klenovec, foto David Lein
Lom Velké Dravce, foto David Lein
Superukázka, kalcit, Velké Dravce, foto Petr Bittner
Kalcit, Velké Dravce, foto Petr Bittner
Superkousek již ve sbírkové velikosti, kalcit 22×12 cm, lom Velké Dravce, foto David Lein
Laumonit 7x7 cm, lom Šiatorská Bukovinka, foto David Lein
Apofylit, epistilbit 12x10 cm, lom Šiatorská Bukovinka, foto David Lein
Kontakt
Chelčického 12
Praha 3
13000
+420723589170
(předseda spolku)
datová schránka: uyzidq5
bankovní spojení:
FIO banka, č. ú: 2900654690/2010
IBAN: CZ6120100000002900654690
mallorn@mallorn.cz