Děčínsko

5.-8.7.2018, účast: čtvrtek 6, pátek 4, sobota 4 a neděle 5

Akce byla naplánována i na některé lokality, u kterých je prostorové omezení, a proto nebyla předem inzerována na webu.

V pátek jsme začali v lomu Mariánská skála v Ústí nad Labem. Nálezy zeolitových dutin nebyly nijak výjimečné, ale rozhodně lepší než v loňském roce. Další na řadě byla lokalita amfibolu, Průčelská rokle u Brné u Ústí nad Labem (nad Výřími skálami). Dle knihy "Tajemství Českého středohoří", na straně 160 je lokalita popsána zhruba, takže nám trvalo dost dlouho, než jsme ji našli. Podle autora:

„Drobných krystalů o velikosti do jednoho centimetru je zde značné množství, ale běžně se dají najít i kusy o výšce kolem tří centimetrů. Většina nálezů má charakter úlomků, ale lze najít i kusy s pěkným krystalovým omezením. … Krystaly leží buď volně v suti, nebo jsou ještě zarostlé v matečné hornině, z níž se však relativně snadno uvolňují. … Vzhledem k množství krystalů, jejich velikosti a rozsahu horninových výchozů lze považovat tuto téměř neznámou mineralogickou lokalitu za sběratelsky velice perspektivní s vysokou pravděpodobností objevu krystalů atraktivního vzhledu i rozměrů.“

Bohužel však musím konstatovat, že ani fotografie v knize, ani popsaný stav neodpovídá realitě. Fotografie je přibarvená ve photoshopu, ve skutečnosti není zemina červená, ale hnědá (viz porovnání). Augity jsou v hornině více rozrušeny nežli hornina samotná, takže nelze získat ukázku s nerozdrobenými krystaly a ze stejného důvodu se pochopitelně samotné krystaly nevyskytují ani v hlinité suti pod svahem. Osobně mám značné podezření, že ve článku vyobrazené augity pocházejí z Vlčí Hory u Černošína, nikoli od Průčelské rokle. Lokalitu tedy rozhodně za perspektivní nepovažuji. Pokud si někdo chce tuto lokalitu ověřit, najde ji na GPS 50°37'31.092",14°5'58.206".

V pátek jsme se jeli podívat na zeolitové lokality u Dobranky. U panelové cesty je jediný výkop, ostatní jsou zasypány eternitem a dalším odpadem. V samotném výkopu se nevyskytují kameny s dutinami, které by poskytly použitelné vzorky. S dávkou štěstí by se možná něco dalo vytlouci spíše z okolní již přebrané sutě (jak činila další parta mineralogů, která tam též dorazila). O kus dále ležící skalní výchozy s místním názvem „chcíplý zajíc“ jsou také již vybrané, momentálně výchoz neposkytuje lepší vzorky. Zkusili jsme najít lokalitu zeolitových minerálů Vítov, ale nepodařilo se nám najít v literatuře uváděný lůmek u potoka. Páteční sběr jsme zakončili na Řepčicích. Ač jsme také paběrkovali v přebrané suti, tak se nám pár ucházejících vzorků chabazitu najít podařilo.

Na sobotní sběr jsme se vypravili dále. Navštívili jsme těžbu bentonitu u Braňan. Podařilo se nám najít množství konkrecí s dutinami vystlanými drobnými krystaly aragonitu. Vzorky jsou velmi vzhledné, bohužel konkrece mají většinou malé rozměry, do cca 5 cm, podařilo se nám najít jen několik větších. Další navštívenou mineralogickou lokalitou byla Bílina – Hradiště. Zde v zatáčce polní cesty lze i nadále najít vzorky vyloužené horniny, ve které původní krystaly augitu nahradila směs kaolínových minerálů, takže krystaly – pseudomorfózy po augitu – jsou krémově bílé. Bohužel je hornina pod kořeny stromů obtížněji přístupná a hodně se drolí, takže získání lepších vzorků není jednoduché. Odtud jsme se zajeli podívat na vrch Číčov u Hořence. Pouze jsme si chtěli ověřit, zda se tam aragonitové krystaly opravdu kopou. (Ano, kopou.) Pokračovali jsme pak do porcelanitového lůmku u Dobrčic. Kvalitního, leštitelného porcelanitu je čím dál méně, ale stále jej tam lze ze stěny vylámat. Dá se také pořád sbírat přírodní magnetitová struska s povrchovou iridescencí, zpravidla do modrého tónu. Po nějaké době se nám povedlo pomocí magnetu najít i dva vzorky magnezioferitu. Na závěr jsme nahlédli na odkaliště těžby českých granátů pod Chrášťany. Opět se mi potvrdilo, že od mých klukovských let se technologie rýžování výrazně zlepšila. Jako kluci jsme tam lezli po kolenou a pinzetou vybírali množství granátků, nyní je problém tam vůbec najít i jen milimetrové zrníčko. Vedlejší, granáty bohaté pole pod Chrášťany bylo nyní samozřejmě zarostlé obilím.

Neděli jsme celý den strávili na Pustém vrchu na thomsonitech. Tentokrát se podařilo najít i více vzorků s philipsitem a vůbec žeň byla bohatá. Práce je tam ale náročná, takže mě večer bolel celej člověk.

Publikované fotografie © spolek Mallorn

  Mariánská skála

  Mariánská skála, natrolit, kalcit 11×7 cm

  Mariánská skála, kalcit 9×7 cm

  Průčelská rokle - Výří skály, výřez přibarveného snímku z knihy Tajemství Českého středohoří

  Brná, Průčelská rokle - Výří skály, rozpadající se krystal v hornině, cca 0,5 mm

  Dobranka, chcíplý zajíc

  Dobranka, kalcit, výřez 7×6 cm

  Dobranka, analcim 7×6 cm

  Řepčice

  Řepčice, chabazit 9×7 cm

  Braňany

  Braňany, konkrece aragonitu 9×6 cm

  Braňany, aragonit výřez 4×3 cm

  Braňany, porcelanit 8×7 cm

  Bílina Hradiště, kaolinit, výřez 4×5 cm

  Dobrčice

  Dobrčice, hodní chlapci odočívají

  Dobrčice, porcelanit 10×7 cm

  Dobrčice, magnezioferit 7×4 cm

  Chrášťany, odkaliště granátové těžby

  Pustý Vrch, vybraná puklina

  Pustý Vrch, úlovek před dělením

  Pustý vrch, thomsonit 9×6 cm

  Pustý vrch, thomsonit 9×7 cm

  Pustý vrch, philipsit 12×12 cm